Na známé ulici se někdy fotografuje hůř než na místě, které vidíš poprvé. Ne proto, že by v ní nebylo co zachytit. Jen už přesně víš, co tam stojí, kudy chodí lidé a kde parkují auta. Oči přepnou na automatiku a ty máš pocit, že jsi všechno dávno viděl.

Zkus si proto pohled na chvíli zúžit. Ještě před odchodem si vyber jednu barvu a během celé procházky dělej jen snímky, na kterých bude hrát důležitou roli.

Jedna barva. Jedna hodina. Jedna malá série.

Pravidla jsou jednoduchá. Barvu si zvol předem a po cestě ji neměň. Dej si hodinu a zkus přinést alespoň dvanáct použitelných fotografií. Vybraná barva nemusí zaplnit celý obraz. Může být na fasádě, dveřích, výloze, deštníku, oblečení kolemjdoucího nebo jen v odrazu na skle. Důležité je, aby ji ze snímku nešlo odmyslet.

Na téhle hře mám rád, že nepotřebuje zvláštní místo ani techniku. Můžeš ji zkusit v centru Prahy, na sídlišti nebo cestou z práce. Stačí fotoaparát nebo telefon. Zajímavější je dokonce vyrazit do ulice, kterou dobře znáš. Právě tam nejlépe poznáš, kolik drobností běžně přehlížíš.

Nezůstávej jen u velkých barevných ploch. Začni třeba celou žlutou zdí, ale pak hledej menší věci: poštovní schránku, cenovku za výlohou, tkaničku, nálepku na sloupu nebo proužek světla na mokré dlažbě. Jednou může být barva hlavním motivem, podruhé jen malým bodem, který drží celý záběr pohromadě.

Chceš-li si úkol ztížit, zakaž si nejjednodušší možnost. U modré nepočítej oblohu, u zelené trávu a u červené celou tramvaj. Najednou budeš muset jít blíž, změnit úhel nebo chvíli počkat, až se ve správném místě objeví člověk.

Všímej si také okolních barev. Vybraná barva může splynout s podobnými odstíny, nebo naopak výrazně vystoupit proti své doplňkové barvě. Žlutá vytváří silný kontrast s fialovou, červená se zelenou a modrá s oranžovou. Není potřeba chodit po Praze s barevným kruhem v ruce. Stačí si všimnout, kdy barva v záběru zaniká a kdy přitáhne pohled jako první.

Po návratu nemaž všechno, co není samostatně výjimečné. Smysl téhle procházky se často ukáže až v celé sérii. Vyber devět fotografií a sestav je do mřížky tři na tři. Střídej celek, střední vzdálenost a detail. Vedle sebe pak mohou fungovat snímky, které by samostatně zůstaly bez povšimnutí.

Při úpravách zachovej podobný jas, kontrast a vyvážení bílé, ale nesnaž se všechny odstíny násilně sjednotit. Červená na oprýskaných dveřích bude jiná než červená na lesklém autě. Právě rozdíly v materiálu, světle a stáří povrchu dávají výsledné sérii pestrost.