Na večerní focení jsem dřív vyrážel až za tmy. Vypadalo to logicky: chci fotografovat rozsvícenou Prahu, tak přece počkám, až bude noc. Jenže na snímcích pak svítily lampy a okna do prázdného černého nebe. Město bylo osvětlené, ale z fotografie zmizela hloubka.
Mnohem zajímavější chvíle přichází o něco dřív. Slunce už je pod obzorem, obloha dostává modrý odstín a v ulicích se postupně rozsvěcují lampy, výlohy a okna. Studené světlo nebe se na několik desítek minut potká s teplým světlem města.
Nečekej na tmu. Počkej, až se rozsvítí Praha.
Název modrá hodina trochu klame. Nemusí trvat hodinu a nezačíná každý den ve stejný čas. Je to fotografické označení tmavší části soumraku, ne přesný astronomický údaj. Její délka se mění podle roční doby, místa a podmínek na obloze. Čas západu slunce je proto jen začátek plánování, ne čas příchodu.
Stejná chvíle nastává také před východem slunce. Ranní modrá hodina nabídne klidnější ulice, večerní zase běžný městský ruch. V tomhle článku zůstaneme u večera.
Na místo doraz alespoň půl hodiny před západem. Najdi si záběr, zkontroluj okraje fotografie a rozhodni se, kde bude hlavní motiv. Jakmile se světlo začne rychle měnit, nebude čas hledat jiné stanoviště na opačném břehu. Během modré hodiny je lepší udělat několik verzí jednoho dobrého záběru než obíhat tři místa a všude dorazit pozdě.
Pro široký pohled na město funguje severní špička Střeleckého ostrova. Z úrovně řeky odtud uvidíš hladinu Vltavy, Kampu, Hradčany i Karlův most. Voda může přidat odrazy a větve stromů pomohou uzavřít horní část záběru. Místo si projdi ještě za světla, ať v šeru nehledáš vhodný průhled mezi stromy.
Na Rašínově nábřeží dostaneš do fotografie řeku, protější břeh a panorama Hradčan. Nemusíš fotografovat jen celkový pohled. Zkus využít také lodě, kruhová okna náplavních kobek nebo světla na nábřeží. Dlouhý čas dokáže uklidnit hladinu, pohybující se loď ale může na snímku zanechat rozmazanou stopu. Udělej proto několik expozic a počítej s tím, že každá bude trochu jiná.
Třetí možností je zůstat přímo v ulicích kolem Národního divadla. Jeho zlaté zdobení může vystoupit proti modré obloze, zatímco tramvaje, auta a okolní okna přidají další světla. Tady nemusíš usilovat o dokonale prázdnou scénu. Lidé před představením, světla vozů a ruch k večernímu městu patří.
Se stativem začni nízkým ISO a clonou, která udrží architekturu ostrou, a potřebný jas dolaďuj expozičním časem. Není nutné držet se jednoho čísla. Světla ubývá každých pár minut, takže nastavení, které fungovalo na začátku, bude brzy příliš tmavé. Kontroluj hlavně lampy a osvětlené fasády. Jakmile se změní v bílé plochy bez kresby, zkrať expozici.
Stativ ale není podmínkou. S telefonem zapni noční režim a polož ho na bezpečnou, stabilní plochu nebo použij malý stativ. S fotoaparátem můžeš otevřít clonu a zvýšit ISO, pokud chceš udržet lidi nebo tramvaj ostré. Delší čas se hodí na klidnou řeku a světelné stopy, kratší na život v ulicích. Nejdřív si tedy vyber, co se má ve fotografii hýbat a co má zůstat ostré.
Na modré hodině mám rád, že se stejný záběr mění každých několik minut. Zpočátku ještě převládá obloha. Potom se na chvíli vyrovná se světly města a nakonec ustoupí tmě. Nejlepší poměr nemusíš poznat při fotografování, proto zůstaň o něco déle a snímky porovnej až doma.
Západem slunce večerní focení nekončí. V tu chvíli teprve začíná odpočítávání. Měj připravené místo, kompozici a trochu trpělivosti.