Když se řekne fotografování Prahy, místa se nabízejí skoro sama: Pražský hrad, Karlův most, orloj a uličky kolem Staroměstského náměstí. Jsou slavná právem a není důvod je přestat fotografovat.

Na jednu procházku si je ale zkus zakázat.

Ne proto, že by byly příliš turistické nebo že už je všechno vyfotografované. Taková výmluva neobstojí skoro nikde. Zákaz tě jen donutí hledat jiné znaky města: tramvajové koleje, dlažbu, podchody, nárožní domy, kopce, řeku bez historického panoramatu nebo člověka čekajícího před večerkou.

Praha není jen několik známých kulis.

Vyber si jednu čtvrť a zůstaň v ní celé odpoledne. Čtyři následující čtvrti nabízejí dost motivů, aniž bys potřeboval do záběru dostat Hrad nebo Karlův most.

V Karlíně můžeš začít u Negrelliho viaduktu. Je to nejstarší železniční most v Praze a jeho oblouky tvoří dlouhou hranici mezi Karlínem a centrem. Hledej opakování kamenných pilířů, stín pod tratí, vlak nad ulicí nebo člověka procházejícího jedním z oblouků.

Odtud pokračuj Křižíkovou ulicí ke Karlínskému náměstí. Vedle novorománského kostela svatého Cyrila a Metoděje tu najdeš opravené činžovní domy, kavárenské zahrádky a přestavěné průmyslové budovy. Nesnaž se dostat všechno do jednoho širokého záběru. Spoj třeba starou fasádu s novou kancelářskou budovou nebo zeleň náměstí s kamenem kostela.

V Holešovicích najdeš podobné spojení, jen je v ulicích víc vidět průmyslová minulost. Začni v Pražské tržnici. Novorenesanční soubor budov sloužil až do roku 1983 jako městská jatka a ve dvacátých a třicátých letech k němu přibyly funkcionalistické přístavby. Dnes se areál postupně opravuje a vedle trhu v něm fungují kavárny, restaurace a kulturní prostory.

Pro fotografii jsou zajímavé i obyčejné cesty mezi halami: hrubá dlažba, vrata, číslování budov, zásobovací auta a lidé mířící za nákupem. Pokračovat můžeš Jateční, Tusarovou a Osadní ulicí, kde se bývalé továrny střídají s činžovními domy a novější výstavbou. Plot ani lešení snímek nepokazí. Ukazují Holešovice tak, jak právě vypadají.

Na Žižkově se místo průmyslových hal drž kopce. Začni u Mahlerových sadů pod televizní věží a sejdi přes Fibichovu nebo Bořivojovu ulici směrem k dolnímu Žižkovu. Věž vysoká 216 metrů se mezi domy objevuje a zase mizí. Nemusíš ji pokaždé fotografovat celou. Někdy stačí část konstrukce nad střechou nebo jedno z obřích miminek mezi větvemi.

Sklon ulic ti pomůže skládat domy nad sebe. Člověk jdoucí do kopce, zaparkovaná auta, lampy a vzdálená věž vytvoří několik plánů, aniž by ses musel složitě přemisťovat. Když se otočíš opačným směrem, může být hlavním motivem obyčejné žižkovské nároží, hospoda nebo tramvaj.

V Nuslích si můžeš slavný most klidně nechat. Jen to nebude ten Karlův. Nuselské schody spojují Vinohrady s Nuslemi a ve čtrnácti úsecích překonávají pětadvacet metrů převýšení. Dole pokračuj k parku Folimanka, nad kterým se zvedá Nuselský most. Okrajem parku teče Botič.

Tady pracuj s měřítkem. Osamělý člověk pod mostem, hráč na sportovním hřišti nebo malá postava u jednoho z pilířů ukáže velikost stavby lépe než samotný beton. Zkus také postavit proti sobě tvrdé linie mostu a stromy, vodu nebo pohyb v parku. Jen nevstupuj ke kolejím ani za technické zábrany kvůli lepšímu úhlu.

Ať si vybereš kteroukoli čtvrť, zkus z procházky přinést šest fotografií: jeden celek, jeden detail, jednoho člověka v prostředí, jeden dopravní prostředek, jedno spojení starého a nového a jeden snímek, u kterého by cizí člověk na první pohled nepoznal, že vznikl v Praze.

Právě poslední fotografie může být nejdůležitější. Snímek nemusí na první pohled dokazovat, ve kterém městě vznikl. Stačí, že zachytí něco, čeho sis při procházce skutečně všiml.

Po návratu všech šest fotografií polož vedle sebe. Pokud sérii drží pohromadě světlo, barvy, lidé nebo způsob, jakým ses na ulici díval, Hrad jí chybět nebude.