Malá Štupartská je krátká ulice jen pár kroků od Staroměstského náměstí. Když jdeš od Týna k Ungeltu, kostela po levé ruce si možná ani nevšimneš. Je to bazilika svatého Jakuba Většího — a právě u ní začíná cesta do Santiaga de Compostela.

Svatojakubská cesta totiž není jedna přesně daná trasa. Je to síť poutních cest, které protínají velkou část Evropy a míří ke katedrále v severozápadním Španělsku, kde jsou podle tradice uloženy ostatky apoštola Jakuba Staršího.

Praha je do této sítě zapojená hned několika směry. Od baziliky vyráží Všerubská trasa přes Příbram a Klatovy k Všerubům, kde navazuje bavorská cesta směrem na Řezno. Železná trasa vede přes Beroun, Plasy a Kladruby k hranici u Železné. Ze severu naopak do Prahy přichází Žitavská cesta. Celkem je v Česku vyznačeno šest svatojakubských tras.

Poutníkem tě nedělá cíl, ale rozhodnutí vyjít.

Do Santiaga je to z Prahy vzdušnou čarou téměř dva tisíce kilometrů a po poutních trasách ještě výrazně víc. Poutník ale není jen ten, kdo došel. Je to i ten, kdo se rozhodl vyjít. A tak se můžeš na jeden den stát poutníkem i ty.

V turistickém informačním centru na Staroměstské radnici nebo na Pražském hradě si můžeš koupit credenciál — poutnický průkaz. Je to papírová skládačka s políčky na razítka, jejíž českou verzi vydává spolek Ultreia. Na obou místech získáš také poutní razítko. Od té chvíle máš v kapse doklad o tom, že jsi vyšel.

Pokud jednou dorazíš až do Santiaga, můžeš při splnění poutních podmínek požádat o latinsky psané osvědčení zvané Compostela. Je určeno těm, kteří cestu absolvují z náboženských nebo duchovních pohnutek a ujdou nejméně sto souvislých kilometrů po uznané trase; svou cestu přitom dokládají razítky v credenciálu.

Pražský úsek je poctivý den chůze. Od baziliky svatého Jakuba projdeš přes Ungelt na Staroměstské náměstí, přes Malé náměstí a Karlovu ulici kolem Klementina, dál přes Karlovo náměstí k Emauzům. Odtud sestoupíš k Vltavě, mineš Vyšehrad a proti proudu řeky pokračuješ přes Braník a Modřany až na Zbraslav ke kostelu svatého Jakuba Staršího. Celkem je to přibližně devatenáct kilometrů.

Kdo chce mít v nohách i pořádný kopec, může zvolit delší variantu přes Karlův most, Malou Stranu, Pražský hrad, Loretu, Strahov a Petřín. Přes Kampu se pak cesta vrací k Vltavě a napojuje se zpět na hlavní trasu.

Jednu věc ale čekej: v centru Prahy nehledej souvislou řadu mušlí v dlažbě jako ve Španělsku. Oficiální modrožluté značení na turistických rozcestnících je patrné až dál od centra, zejména u Zbraslavi. Pro průchod městem je proto dobré mít po ruce mapu trasy.

A možná právě to je na pražském úseku nejlepší. Místa, která běžně vnímáš jen jako kulisu všedního dne, najednou spojí jedna cesta. Ruch Starého Města postupně vystřídá řeka, dlouhá cesta podél Vltavy a klid Zbraslavi.

Zkus na jeden den zpomalit, vzít si credenciál a udělat si v Praze vlastní malou pouť do Santiaga. Třeba zůstane u několika pražských razítek. A třeba je jednou doplní i ta ze Španělska.